Ide ešte vôbec potravinárske výrobky považovať za potraviny ?

7. června 2011 v 16:00 | WarFare |  Úvahy a komentáre
Lze vůbec potravinářské výrobky považovat za potraviny?
Dostanete vůbec za své peníze v obchodě kvalitní potraviny?
A lze je vůbec koupit? O tomto tématu pojednává výňatek
z dopisu od JUDr. Jaroslava Janečka.
Jestli chcete být překvapeni, tak se soustřeďte jen na
závěr dokumentu. Pokud si chcete zkazit náladu, tak si to
ovšem v klidu prostudujte úplně celé. Jestli máte slabý
žaludek, strach, nebo chcete dál žít relativně klidné v
nevědomosti, tak raději tento článek vůbec nečtěte. Ale
pokud jste i přesto všechno sebrali odvahu, tak si prostudujte
následující - výňatek z dopisu, který sepsal JUDr. Jaroslav
Janeček - advokát agrární komory. Svůj dopis začíná příznačně
slovy: "Nechci Vám brát iluze, ale..."


Nechci Vám brát iluze, ale pokud se však podívám na kvalitu
potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým
dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.

Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech, je
skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí"
skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují
prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli
sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a
znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná
užitná hodnota a vliv na zdraví.

Do roku 1994 platily v Československu ještě z dob
minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly, aby
klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd.
Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle.
Potraviny jsou dnes samá náhražka.

Například následující :
- Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým).

- Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení
obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt.
Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!

- Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které
je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom
usmrceny mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to!

- Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina
nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.

- Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá
se to všechno z umělých náhražek. I v dražších zmrzlinách,
které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové,
je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna"
tukem rostlinným.

- Ani kvalita některých tůků zvaných máslo není nic oslnivého,
je to nastavováno vodou!

- Většina čokolády, prodávaných v našich obchodech,
nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek.
Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze
svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.

- České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo
separátem.

- Co je to drůbeží separát?
Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť.
Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a
vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a
přidávají se do párků a klobás, v případě párků (do 40,- Kč
za 1 kg) tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky jejich hlavní
složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké
malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky
se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli
ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin,
z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM -
strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta
složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná
újma na zdraví. Akorát, že to žereme!

Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a
používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes.
Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu,
narve se tam chemie. Pro potlačení nežádoucích pachů ze
separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.

Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků,
které vypadají navenek jako salámy či šunka.

Ani milovníci ryby nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi
kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí,
je z tresek.

Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého
chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto
zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly
za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo),
semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi
s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci
vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák
a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních
chorob a alergií.Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky
z dřívějších 45 % na 20 %. Rohlík neustále snižuje hmotnost,
ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu.
Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne
a chleba je bez chuti.

Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých
polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata
česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa.
Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je
samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece
dietní!

Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z
krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých
býčků.

Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou
nebo se škrobem, ve které je s bídou 10 % skutečného
kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých
"kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová"
či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se v regálech tváří jako
kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku.

Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je
do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků
je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina.
Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá
s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických
konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl
z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes
nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným
škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne
nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není ta
dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už
jednou prošlo žaludkem a ta "klobása" je sójová.

Hovězí a vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje
i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se
dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata.
Ty "kvalitnější" konzervy obsahují kůže, takže když tato
pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako
lepidlo.

Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou
vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita
k letnímu grilování.

Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou
a drůbežími separáty.

Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale
skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku.

Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako
různé oplatky a tyčinky.

Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z
cukrem, ve které je ovocná příchuť.

A české pivo se povětšinou změnilo europatoky univerzální
chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který "přeskakuje"
klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální
bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení
čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11° pivo, které
má aspoň trochu úroveň dřívější desítky.

Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale
vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových,
se nasytí CO2 a prodává se v regále jako "šampáňo." Vzadu
na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se
jedná o perlivé víno."

O nelegálním pančování tvrdého alkoholu raději už nemluvě...

A dalo by se pokračovat...Pokud si někdo myslí, že když si
koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je
zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky,
prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z
náhražkových surovin.

Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku,
se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných
tuků. Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více
a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále
vyšším obsahem náhražek bude růst.

Takové chuťovky, jako např. "dietní" drůbeží hamburgry,
které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé
poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem dalších
inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech,
bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už
nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku. Čekají nás
doby, kdy budeme doslova "žrát" takové potraviny, jaké
známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko,
přičemž autoři se budou inspirovat českým filmem
"Návštěvníci,, kteří jedli Amarouny.

Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem
jejich náplň je "božská" (jen Bůh ví, co v tom je!). Samozřejmě,
že se dají koupit i dobré potraviny.

Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů,
křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat
apod. Je to však luxus!

Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes
luxusem. Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou
formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo
životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti,
nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat
nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např.
nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70 % masa,
v Česku za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje
pouze 27 % masa.

Česko se v posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým
košem Evropy.

JUDr. Jaroslav Janeček

Autor je advokát, rozhodce při Hospodářské a Agrární komoře
ČR, správce konkurzní podstaty u Obchodního oddělení Městského
soudu v Praze, člen Syndikátu novinářů.

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama