Zakažte geneticky manipulované potraviny

7. července 2011 v 9:32 | WarFare |  Správičky
GM plodiny produkují toxiny. Počet dětí s nízkou porodní váhou, neplodnost
a kojenecká úmrtnost stoupá nejenom v americké populaci. Varování vědců
ze státních agentur jsou ignorována a popírána.
Enviromentální medicína?
Česká Akademie věd podpoří pěstování geneticky modifikované kukuřice,
případně i jiných plodin. Ve 12 let trvajícím výzkumu nezjistila jejich
nepříznivý vliv na životní prostředí.

A CO LIDÉ!? ZKOUMAL NĚKDO, CO TO DĚLÁ S NIMI?


Americká akademie pro environmentální medicínu (AAEM) se obrátila na
lékařskou komunitu a celou veřejnost s výzvou, aby se lidé, kdykoli
je to možné, vyhýbali geneticky modifikovaným potravinám (GM) a
aby lékaři svým pacientům poskytovali informační materiály týkající se
zdravotních rizik, která jsou s nimi spojena. Vyzvali k uvalení
moratoria na GM potraviny, zahájení dlouhodobých nezávislých studií
a povinnému označení produktů, které je obsahují.[1]

Výzva AAEM deklaruje, že "vysokým zdravotním rizikům spojeným s GM
potravinami nasvědčuje několik studií na zvířatech". Působí neplodnost,
problémy s imunitou, zrychlené stárnutí, změny v distribuci inzulínu,
degenerativní změny na podstatných orgánech a gastrointestinálním
systému. Zpráva uzavírá: "Vztah mezi GM potravinami a negativními dopady
na zdraví není náhodný. Podle všech vědeckých kritérií je tyto potraviny
přímo vyvolávají." "Řada studií na zvířatech potvrdila přímou spojitost mezi
GM potravinami a onemocněními."

Stravu bez GM předepisuje stále více lékařů. Dr. Amy Dean, specialistka na
interní medicínu v Michiganu a členka komise AAEM, říká: "Všem důrazně
doporučuji aby jedli výhradně nemodifikovanou potravu." John Boyles,
specialista na alergie z Ohia říká: "Testy na alergii vůči sóji jsem dělal vždy,
ale teď, když je většina geneticky modifikovaná, je tak nebezpečná, že radím
lidem aby ji vůbec nejedli."

Dr. Jennifer Armstrong, presidentka AAEM, říká: "Lékaři pravděpodobně
pozorují účinky na svých pacientech, ale neví, jak se jich správně ptát."
Ještě o krok dále jde světoznámý biolog Pushpa M. Bhargava. Po studiu více
než 600 článků ve vědeckých časopisech dospěl k závěru, že geneticky
modifikované organismy významně přispívají k silnému zhoršení zdraví
Američanů.

Velké riziko pro těhotně ženy a kojence
Biolog David Schubert ze Salk Institute varuje: "V populaci budou s největší
pravděpodobností nejvíc nepříznivě postiženy toxiny a dalšími zažívacími
problémy v důsledku konzumace GM potravin děti. "Děti se staly pokusnými
zvířaty bez adekvátních studií," říká.[2]

Současné zkušenosti s pokusnými zvířaty krmenými GM potravinami jsou
děsivé. Většina mláďat samiček krys krmených GM sójou umírala
do 3 týdnů, zatímco v kontrolní skupině, krmené přirozenou sójou, pošlo jen
10% mláďat.[3] Mláďata krmená GM sójou byla menší a později měla problémy
s oplodněním.[4]

Když byla samci krys zkrmována GM sója, změnila jejich varlata barvu z
normální růžové na tmavě modrou.[5] U mladých myší krmených GM sójou
došlo ke změnám spermatu.[6] Embrya myší u rodičů krmených GM vykazují
významné změny v DNA.[7] Studie vyžádaná rakouskou vládou ukázala, že
myši krmené GM kukuřicí měly méně mláďat, která byla menší než normálně.[8]

Problémy s reprodukcí postihují rovněž hovězí dobytek. Výzkum v indickém
státě Haryana ukázal, že problémy měla většina buvolů krmených semeny
GM bavlny. Šlo o předčasné porody, zmetání, neplodnost a pokles dělohy. Mnoho
telat uhynulo. V Už asi dva tucty farmářů v USA oznámily, že po zkrmování
jistého druhu GM kukuřice přišlo o plodnost tisíce prasat. Některé prasnice
vykazovaly falešnou březost, jiné porodily jen vaky s vodou. Po krmení
stejným krmivem přišel o plodnost i hovězí dobytek.[9]

Počet dětí s nízkou porodní váhou, neplodnost a kojenecká úmrtnost stoupá
i v americké populaci.

Plodiny produkující toxiny
Dá se tedy říci, že pokud sníte geneticky modifikované rajče, tak jíte i kus
ryby. U oleje z řepky olejky je to zase kousek krysy. Když se na to
podíváte z tohoto pohledu, tak to vypadá trochu nechutně, nemyslíte?
Pokud byste chtěli ochutnat geneticky upravené rajče, tak máte v Evropě
smůlu, protože zde není povoleno.

(Poznámka: taková dokonalá rajčata, jedno jak druhé, kupuji v místním
Otrokovickém supermaketu. Ta dokonalost mě děsí - to přece nemůže být
dílo přírody. Podle prodavačů nejsou určitě GM, ale ze Španělska (red)

V USA jej ochutnat můžete, stačí najít obchod se zeleninou a hledat na
popiscích k zelenině značku GM, kterou geneticky upravené potraviny musí
být označeny. V Evropě jsou povoleny zatím jen tři geneticky upravení
potraviny: sója, kukuřice a řepka olejka. Pokud koupíte produkt vyroben z
geneticky upravených rostlin, tak musí být označen opět značkou GM.
Jestli máte strach, že byste si smažili řízky na oleji, ve kterém je obsažena
krysa, tak pozorně čtěte obaly.

GM kukuřice a bavlna jsou pozměněny tak, aby v každé buňce produkovaly
vlastní vestavěný pesticid. To hubí škodlivý hmyz. Biotechnické společnosti
prohlašují, že pesticid Bt - získávaný z půdní bakterie Bacillus thuringiensis
- má dlouhou historii bezpečného užívání. K přirozené kontrole nad hmyzem
jej už po léta ve formě postřiků používají i bio-farmáři. Genetičtí inženýři tedy
vložili Bt geny do kukuřice a bavlny, aby se rostliny chránily samy.

BT toxin produkovaný v GM rostlinách má však tisíckrát vyšší koncentraci než
BT postřiky a tedy mnohem jedovatější.[10] Má všechny vlastnosti alergenu, a
na rozdíl od postřiku se z rostliny nedá smýt.

Studie dále potvrzují, že škodí i méně toxický postřik. Po leteckém rozptýlení
k vyhubení potravinových molů na pacifickém severozápadě, oznámilo asi
500 lidí alergii či příznaky podobné chřipce. Někteří museli vyhledat pohotovost.
[11, 12]

Stejné příznaky nyní mají indičtí rolníci pracující s Bt bavlnou.[13]
"V souvislosti s pěstováním Bt bavlny přibylo tento rok velké množství lidí s
kožním onemocněním."[14]

GMO vyvolávají imunitní reakce
AAEM tvrdí: "Mnohé studie na zvířatech ukazují významnou deregulaci
imunity, včetně zvýšení cytokinů souvisejících s astma, alergiemi a záněty"
- všeho, co je v USA na vzestupu. Podle Dr. Arpada Pusztala, experta na
bezpečnost GM potravin, jsou změny imunity u zvířat krmených GM krmivy
"předmětem stálých studií".[15] Významné změny imunitního systému u krys
krmených Bt kukuřicí vykázal i vlastní výzkum firmy Monsanto.[16] Imunitní
reakci na Bt kukuřici u myší potvrdila i studie italské vlády z roku 2008.[17]
GM sója i kukuřice obsahují dva nové proteiny s vlastnostmi alergenu.[18]
GM sója obsahuje více než sedminásobek inhibitoru trypsinu - známého
sójového alergenu.[19] Kožní testy prokázaly, že mnozí lidé reagují na
výtažek z GM sóji, zatímco na přírodní nikoli.[20] Brzy po zavedení GM sóji
do Velké Británie alergie na sóju prudce stoupla o 50%. Rovněž americká
epidemie potravinových alergií a astmatu může být způsobena genetickou
manipulací.

Úhyn velkého množství zvířat
V Indii po sklizni zvířata spásají zbytky bavlníků. Ale poté, co je pastýři
nechali pást ovce na plantážích s Bt bavlny, tisíce zvířat uhynulo. Pitvy
ukázaly prudké záněty, černé skvrny ve střevech a játrech a rozšířené
žlučovody. Podle výzkumníků: "… předběžné nálezy silně naznačují,
že úhyn ovcí způsobila otrava … s největší pravděpodobností Bt toxinem.
"[21] Podle následné menší studie provedené Deccan Development Society,
všechny ovce pasené na BT rostlinách bavlny do 30 dnů uhynuly. Ty,
které spásaly zbytky přirozených bavlníků, zůstaly zdravé.

Ve vesničce v Andhra Pradesh pásli buvoly na bavlníkových rostlinách bez
problémů po 8 let. 3. ledna 2008 poprvé spásali BT bavlník. Následující den
všichni onemocněli a do 3 dnů uhynuli.[22]

Bt kukuřice také zřejmě může za úhyn krav v Německu a koní, vodních
buvolů a kuřat na Filipínách.[23] Při laboratorních studiích uhynulo dvakrát
více kuřat krmených "Liberty Link"; 7 z 20 krys krmených GM rajčaty dostalo
krvácení do žaludku, dalších 7 ze 40 uhynulo do dvou týdnů.[24] Podle předního
francouzského toxikologa G. E. Seraliniho přinesla důkazy o otravě orgánů krys
krmených Bt kukuřicí i vlastní studie Monsanto.[25]

To nejhorší z GMO zůstává v nás
Dosud jediná provedená studie odhalila patrně nejnebezpečnější problémem
z GM potravin u lidí. Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA bakterií žijících
v našich střevech, a nadále působí.[26] To znamená, že se přímo v našem
těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho poté, co
GMO přestaneme jíst. Jinak řečeno: jestliže sníme jediný lupínek vyrobený z
Bt kukuřice, mohou střevní baktérie přeměnit naše trávicí systémy na živé
továrny na pesticidy, možná až do konce života.

Co se týče důkazů o přenášení genu prezentovaných na lékařských konferencích
mimo USA, lékaři často uvádějí, že mezi jejich pacienty došlo v posledním
desetiletí k obrovskému nárůstu gastrointestinálních problémů. Střevní flóru
severoameričanů tedy GM potraviny možná už kolonizují.

Varování vědců ze státních agentur jsou ignorována a popírána
Vědci z FDA (Food and Drug Administration) před těmito problémy varovali již
počátkem devadesátých let. Podle dokumentů poskytnutých právníky se vědci
pracující pro tuto agenturu už tehdy shodli v tom, že GM potraviny jsou
škodlivé už z podstaty; mohou vyvolávat těžko zjistitelné alergie, vytvářet
jedy, genové přenosy do střevních bakterií, působit nové nemoci a nutriční
komplikace. Naléhali na nadřízené, aby požadovali přísné dlouhodobé testy.
[27] Bílý dům však agentuře nařídil, aby biotechnologii propagovala. FDA na
tento politický nátlak odpověděla vytvořením GMO politiky, jímž pověřila
bývalého obhájce firmy Monsanto, Michaela Taylora. Tato dodnes sledovaná
linie úporně popírá všechny poznatky a obavy vědců a prohlašuje, že žádné
bezpečnostní studie o GMO nejsou potřebné. Určení, zda jsou jejich potraviny
bezpečné, je plně na Monsanto a jiných biotech společnostech. (Taylor se
později stal vicepresidentem firmy Monsanto.)

Nebezpečně málo výzkumu; nepostižitelné choroby
AAEM tvrdí: "Nedostatečně testované GM potraviny představují významné
zdravotní riziko." Nebyla publikována žádná klinická zkouška GMO na lidech.
V přehledu vědecké literatury z roku 2007 "O možných toxických účincích či
zdravotním riziku GM rostlin" se konstatuje, že "údajů z pokusů je mizivé
množství." Autor uzavírá přehled otázkou: "Kde je vědecký důkaz o tom,
že GM rostliny, či potraviny, jsou toxikologicky bezpečné, jak tvrdí
biotechnologické společnosti?"[28]

Známý kanadský genetik David Suzuki odpovídá: "Takové pokusy prostě
nikdy nebyly provedeny a pokusnými morčaty se nyní stáváme my" a dodává:
"Každý, kdo říká - ´my víme, že je to úplně bezpečné´, je buď neuvěřitelné
hloupý, anebo záměrně lže."[29]

Dr. Schubert míní: "Pokud budou problémy, pravděpodobně se to nikdy
nedozvíme, protože příčina nebude vysledovatelná a mnoho nemocí se
dlouhodobě vyvíjí." Kdyby GMO vyvolávaly okamžité a akutní symptomy
s jednoznačnou vizitkou, možná bychom měli šanci.

Přesně to se stalo během epidemie v USA koncem 80. let. Nemoc, která
způsobovala jen jednu měřitelnou změnu v krvi, byla rychlá a smrticí -
přesto trvalo více než 4 roky, než byla příčina epidemie identifikována.
Mezitím zabila asi 100 lidí, přičemž onemocnělo nebo bylo trvale postiženo
5 - 10 000 lidí. Příčinou byl genetickou úpravou získávaný potravní doplněk
l-tryptophan.

Jestli jiné GM potraviny přispívají k vzestupu autizmu, obezity, diabetu,
astmatu, rakoviny, srdečních onemocnění, alergií, reprodukčních nebo
jakýchkoli jiných běžných zdravotních problémů, se možná nikdy
nedozvíme. Ale jelikož natolik rozsáhlými problémy trpí zvířata krmená
GM, mohli by citlivější lidé reagovat na GM mnoha symptomy. Výmluvný
je zejména fakt, že se v prvních 9 letech po širokém zavedení GM osiv
(v roce 1996) počet lidí trpících třemi či více chronickými onemocněními
takřka zdvojnásobil, ze 7% na 13%.[30]

Za účelem zjištění skutečné škodlivosti GMO vyzývá AAEM své
"členy, lékařské společenství a nezávislé vědecké společenství, k
shromažďování důkazů a studii případů potenciálně spjatých s vlivem
GM potravin na zdraví, započetí epidemiologického výzkumu za účelem
zjištění vlivu GM potravin na lidské zdraví, a zavedení spolehlivých metod
zjišťování vlivu GM potravin na lidské zdraví".

Lidé by ovšem neměli čekat na výsledky a raději se řídit radou lékařů,
aby se GM potravinám vyhýbali. Neměli bychom konzumovat nic, co je
odvozeno ze sóji nebo kukuřice, oleje z bavlníkových semen a řepky či
a cukru z cukrovky, pokud to není zřetelně označeno jako organické
nebo "neobsahuje GMO". Kapesního Průvodce nakupováním bez GMO,
který sestavil Institut pro bezpečné technologie a Centrum
pro bezpečnost potravin, lze najít na adrese www.responsibletechnology.org

K dispozici jsou obchody s nepančovanými přirozeným způsobem pěstovanými
potravinami a informace v ordinacích lékařů. Když si začne vybírat potraviny
bez GMO už jen malé procento lidí, potravinářský průmysl v USA
pravděpodobně odpoví tak jako v Evropě - (téměř) všechny GM přísady z
potravin zmizely. Doporučení AAEM nekonzumovat GMO může znamenat
přelom v americké potravinové nabídce.

___________________________________________________________________
Výzvu podepsali:
Jeffrey M. Smith
Executive Director
Institute for Responsible Technology http://www.healthiereating.org
Dr. Amy L. Dean, D.O.
Public Relations Chair
Member, Board of Directors
American Academy of Environmental Medicine
http://www.aaemonline.org/index.html

Odkazy a poznámky
[1] http://www.aaemonline.org/gmopost.html
[2] David Schubert, personal communication to H. Penfound, Greenpeace Canada, October 25, 2002.
[3] Irina Ermakova, "Genetically modified soy leads to the decrease of weight and high mortality of rat pups of the first generation. Preliminary studies", Ecosinform-1 (2006): 4-9.
[4] Irina Ermakova, "Experimental Evidence of GMO Hazards", Presentation at Scientists for a GM Free Europe, EU Parliament, Brussels, June 12, 2007
[5] tamtéž
[6] L. Vecchio et al, "Ultrastructural Analysis of Testes from Mice Fed on Genetically Modified Soybean", European Journal of Histochemistry 48, no. 4 (Oct-Dec 2004):449-454.
[7] Oliveri et al., "Temporary Depression of Transcription in Mouse Pre-implantion Embryos from Mice Fed on Genetically Modified Soybean", 48th Symposium of the Society for Histochemistry, Lake Maggiore (Italy), September 7-10, 2006.
[8] Alberta Velimirov and Claudia Binter, "Biological effects of transgenic maize NK603xMON810 fed in long term reproduction studies in mice", Forschungsberichte der Sektion IV, Band 3/2008
[9] Jerry Rosman, personal communication, 2006
[10] Viz např., A. Dutton, H. Klein, J. Romeis, and F. Bigler, "Uptake of Bt-toxin by herbivores feeding on transgenic maize and consequences for the predator Chrysoperia carnea", Ecological Entomology 27 (2002): 441-7; a J. Romeis, A. Dutton, and F. Bigler, "Bacillus thuringiensis toxin (Cry1Ab) has no direct effect on larvae of the green lacewing Chrysoperla carnea (Stephens) (Neuroptera: Chrysopidae)", Journal of Insect Physiology 50, no. 2-3 (2004): 175-183.
[11] Washington State Department of Health, "Report of health surveillance activities: Asian gypsy moth control program", (Olympia, WA: Washington State Dept. of Health, 1993).
[12] M. Green, et al., "Public health implications of the microbial pesticide Bacillus thuringiensis: An epidemiological study, Oregon, 1985-86", Amer. J. Public Health80, no. 7(1990): 848-852.
[13] Ashish Gupta et. al., "Impact of Bt Cotton on Farmers' Health (in Barwani and Dhar District of Madhya Pradesh)", Investigation Report, Oct-Dec 2005.
[14] Sunday India, October, 26, 2008
[15] October 24, 2005 correspondence between Arpad Pusztai and Brian John
[16] John M. Burns, "13-Week Dietary Subchronic Comparison Study with MON 863 Corn in Rats Preceded by a 1-Week Baseline Food Consumption Determination with PMI Certified Rodent Diet #5002", December 17, 2002. Viz Monsanto Rat Study.
[17] Alberto Finamore, et al, "Intestinal and Peripheral Immune Response to MON810 Maize Ingestion in Weaning and Old Mice", J. Agric. Food Chem., 2008, 56(23), pp 11533-11539, November 14, 2008
[18] See L Zolla, et al, "Proteomics as a complementary tool for identifying unintended side effects occurring in transgenic maize seeds as a result of genetic modifications", J Proteome Res. 2008 May;7(5):1850-61; Hye-Yung Yum, Soo-Young Lee, Kyung-Eun Lee, Myung-Hyun Sohn, Kyu-Earn Kim, "Genetically Modified and Wild Soybeans: An immunologic comparison", Allergy and Asthma Proceedings 26, no. 3 (May-June 2005): 210-216(7); a Gendel, "The use of amino acid sequence alignments to assess potential allergenicity of proteins used in genetically modified foods", Advances in Food and Nutrition Research 42 (1998), 45-62.
[19] A. Pusztai a S. Bardocz, "GMO in animal nutrition: potential benefits and risks", Chapter 17, Biology of Nutrition in Growing Animals, R. Mosenthin, J. Zentek and T. Zebrowska (Eds.) Elsevier, October 2005
[20] Hye-Yung Yum, Soo-Young Lee, Kyung-Eun Lee, Myung-Hyun Sohn, Kyu-Earn Kim, "Genetically Modified and Wild Soybeans: An immunologic comparison", Allergy and Asthma Proceedings 26, no. 3 (May-June 2005): 210-216(7).
[21] "Mortality in Sheep Flocks after Grazing on Bt Cotton Fields-Warangal District, Andhra Pradesh", Report of the Preliminary Assessment, April 2006, http://www.gmwatch.org/archive2.asp
[22] Personal communication and visit, January 2009.
[23] Jeffrey M. Smith, Genetic Roulette: "The Documented Health Risks of Genetically Engineered Foods", Yes! Books, Fairfield, IA USA 2007
[24] Arpad Pusztai, "Can Science Give Us the Tools for Recognizing Possible Health Risks for GM Food?", Nutrition and Health 16 (2002): 73-84.
[25] Stéphane Foucart, "Controversy Surrounds a GMO", Le Monde, 14 December 2004; referencing, John M. Burns, "13-Week Dietary Subchronic Comparison Study with MON 863 Corn in Rats Preceded by a 1-Week Baseline Food Consumption Determination with PMI Certified Rodent Diet #5002", December 17, 2002. See Monsanto Rat Study.
[26] Netherwood et al, "Assessing the survival of transgenic plant DNA in the human gastrointestinal tract", Nature Biotechnology 22 (2004): 2.
[27] See memos at www.biointegrity.org
[28] José Domingo, "Toxicity Studies of Genetically Modified Plants: A Review of the Published Literature", Critical reviews in food science and nutrition, 2007, vol. 47, no8, pp. 721-733
[29] Angela Hall, "Suzuki warns against hastily accepting GMO´s", The Leader-Post (Canada), 26 April 2005.
[30] Kathryn Anne Paez, et al, "Rising Out-Of-Pocket Spending For Chronic Conditions: A Ten-Year Trend", Health Affairs, 28, no. 1 (2009): 15-25
Podle: J. Smith: American Academy of Environmental Medicine Calls for Immediate Moratorium on All Genetically Modified Foods; opednews.com
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bo/ena Bo/ena | 7. července 2011 v 10:06 | Reagovat

Uvedomila som si, aké je v Amerike všetko sladké /aj údeniny/, navykli ľudí na sladkosť. Vyrábajú aj cukor z kukurice - to mi doplňuje rovnicu zúfalej obéznosti v tejto krajine.
Lenže biopotraviny sú hodne drahé. Nedávno som sa dozvedela, že chudobnejší  Američania dostávajú podporu,  nákupné lístky na potraviny. Samozrejme pôjdu do Walmartu tam je to najlacnejšie a tam je aj najhoršie smeti.
U nás to môže byť zrovna také - hybaj s lístkom do Tesca.
Hehe, žraloci požerú malé ryby.

2 Hi Hi | 8. července 2011 v 12:20 | Reagovat

[1]: takže čo fčul ?
Jesť - nežrať, toť prvé. Jesť, keď som hladný.
Doz-vedieť, ako poskladať ingrediencie do hrnca do brucha tak, aby výsledok mal vysokú vibračnú hodnotu.  
Čím jednoduchššie jedlo tým lepšie. Najlepšie surová strava.
Vymiesť z hlavy, že to alebo to mi neurobí dobre.
Počúvať telo, ono vie.
Naočkovať to do ďalších ľudí - :-))

3 Free Pub Free Pub | E-mail | Web | 8. července 2011 v 17:09 | Reagovat

Tady máte též nějaké články o GMO:
http://www.freepub.comehere.cz/tag/gmo

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama