Tripolis – humanitární bombardování v praxi

30. srpna 2011 v 20:14 | WarFare |  Vojny
Tuto neděli (23.08.2011) pronikly první povstalecké jednotky do hlavního
města Tripolisu a téměř bez jakéhokoliv odporu se dostaly až na tzv Zelené
náměstí v centru. Právě na tomto náměstí se před nedávnem shromáždilo
několik set tisíc lidí protestující proti útokům NATO na jejich zemi.

Silný Kaddáfí prodávající ropu - problém
Začalo to na Africko-evropském setkání leaderů v městě Tripolis. Tehdy
byla pozice Muammara Kaddáfího mimořádně silná. Aspiroval na vytvoření
tzv Spojených států Afrických, které by hájily a prosazovaly zájmy Afriky na
světové scéně.


Tehdy Kaddáfí požadoval po Evropských delegátech více peněz za ochranu
hranice a pohrozil, že by jinak mohla Evropa zčernat. Tento výrok šokoval
řadu politiků v EU od Berlusconiho počínaje po Camerona konče. Kaddáfího
pozice byla téměř neotřesitelná. Celé roky financoval celé politické strany
v klíčových zemích Evropy, aby si udržel náklonnost západu, a aby měl ty
správné koně ve hře. Není tajemstvím, že financoval i prezidentskou kampaň
prezidenta Sarkozyho, Heidra a štědře obdarovával mnoho politiků, kteří si
pak v jeho zemi kupovali ropu.

Kaddáfí utáhl kohoutek ropovodu
Po roztržce ohledně ochrany Evropských hranic iniciovala Libye v kartelu
OPEC razantní zvýšení cen ropy až na cenu 100USD za barel. Zdůvodnili
to poklesem hodnoty dolaru a navýšením cen druhotných komodit.
Tehdejší tržní cena se pohybovala na 70USD a reálná cena navýšení měla

Odplata nedala na sebe dlouho čekat. Silný Kaddáfí předsedající soustátí
"Spojené státy Africké", to byla noční můra, která strašila politiky jak v EU,
tak i za Atlantikem.

Došlo tedy k diverzním operacím s cílem zamíchat kartami největším hráčům
unie. Mezi ty patřily zejména severoafrické země kromě Maroka, které se
neúčastní ani sdruženi Africká Unie ani Spojených států Afrických.

V Tunisku, Alžíru a Egyptě "vypukly" pouliční nepokoje, které se šířily jako
nákaza celou severní Afrikou. Někdy kolem ledna-února 2011 dorazily tyto
nepokoje do Libye.

Revoluce, rozvrat, rebelové či žoldnéři
První měsíc na ně Libyjský režim nereagoval, to až do té doby, než se
začalo v ulicích střílet a došlo k obsazení prvních měst. Nutno dodat,
že tyto nepokoje byly vydatně doprovázeny zpravodajským krytím a
politickým tlakem zejména z EU. Pod tímto tlakem odešli ze scény
vládce Tunisu Zine El Abidine Ben Ali moci se vzdal egyptský prezident
Hosni Mubbarak a další.

V Libyi byla přeci jen situace poněkud odlišná. Nejvyšší životní standard
ze všech severoafrických zemí. Nízká nezaměstnanost, země bohatá na
ropu s velmi dobrým sociálním systémem, nedávaly příliš důvodů k
nespokojenosti.

Propaganda úřaduje - znásilněná prostitutka a viagra pro vojáky
Na světové scéně se zatím na plné obrátky rozjela válečná mašinerie.
Ta sestává většinou ze 3 základních kroků, kterými se prosazuje moc
- mediální kampaň, ekonomické sankce a přímé vojenské operace.

Propaganda začínala nabírat obrátek na konci března. Plukovník Kaddáfí
byl obviňován ze šílenství, do médií se dostávaly cíleně zprávy o jeho
všemožných úchylkách. Byla rozšířena zpráva, že bombarduje své vlastní
obyvatelstvo letecky. Nikde ovšem nebyly žádné důkazy. Ruská zpravodajská
služba upozornila, že satelitní snímky žádné bombardování a stovky mrtvých
nepotvrdily a že se jedná o výmysl.

Skoro všechna západní média zaznamenala výpověď ženy Eman al-Obeid,
která tvrdila, že ji znásilnilo 15 vojáků věrných Muammaru Kaddáfímu.
Přišla, jako by náhodou do hotelu, který obývali novináři a nalíčená ve
svátečních šatech začala naříkat a brečet do objektivů a fotoaparátů a
kamer. Později se ukázalo, že do Tripolisu přijela cíleně z oblasti kontrolované
rebely, jen proto, aby učinila tuto výpověď před novináři. O dva měsíce
později obdržela azyl v USA.

Podobně tomu bylo i s nepodloženým obviněním ohledně rozdávání viagry
libyjským vojákům, aby mohli lépe znásilňovat ženy. Tomu nechtěli věřit
ani Kaddáfího nepřátelé, natož nezávislí žurnalisté. Přesto posloužila tato
záminka k vydání mezinárodního zatykače na Muammara Kaddáfího a jeho
syna.

Nelegální jednostranné vyzbrojování povstalců
V březnu Itálie prohlásila, že vyzbrojí povstalce vším, co bude třeba,
aby mohli osvobodit Libyii. K Itálii se přidala Francie, zejména po té
co Kaddáfiho syn Saif prohlásil do AFP a pro Euronews, že celá Sarkozyho

Toto prohlášení rozpálilo Sarkozyho doběla. Dobíraly si jej noviny po
celé EU a zpráva kolovala v médiích skoro 2 týdny, než se na ni
"zapomnělo" a věrohodně ji překryly jiné události.

Média začala vehementně dramatizovat situaci v Libyi a prezident Sarkozy
okamžitě vyslal pomoc. Tou pomocí byly stíhačky Mirrage, které začaly
bombardovat pozice Kaddáfiho vojáků u města Bengasi na východě země.
To vše bez jakéhokoliv mandátu OSN.

Zastavit zásobování, vyhladovět a pak pobít
Dalším stupněm byly ekonomické sankce vůči Libyi.

Po leteckých útocích zastavila Libye dodávky ropy Francii, Španělsku,
Itálii a Británii. Byly ještě pokusy navázat dialog s Německem a dalšími
státy ale od Kaddafího dávali postupně všichni ruce pryč.

Mediální kampaň ještě zesílila v květnu kdy bylo nutné prosadit v OSN
rezoluci , kterou mělo NATO chránit civilní obyvatelstvo proti údajnými
Libyjskými leteckými útoky.

Tato rezoluce byla vhodnou zástěrkou, jak legálně vyhlásit válku Libyi,
zbavit se Kaddáfího a příliš se při tom neušpinit. Schválením rezoluce
1973 začalo soustavné bombardování libyjských jednotek. Povstalci
dostali ze Západu, zbraně, vozidla, technické experty, vojenské informace
a v neposlední řadě peníze.

Z Kaddáfího peněz zbraně proti Kaddáfímu
Ty posílali hlavně ty evropské země, ve kterým měl režim Muammara
Kaddafího uloženy peníze. Účty v anglických, španělských a francouzských
bankách byly zabaveny a peníze poskytnuty na "platy" povstalců-žoldnéřů.

Od zahájení bombardováni se Kaddáfí se několikrát pokusil o vyhlášení
příměří. Na tyto návrhy ale nikdo nebral zřetel a bombardování pokračovalo.
Kaddáfí také poslal dopisy americkým kongresmanům, ve kterých apeloval
na mír a urovnání konfliktu. I tyto dopisy byly odmítnuty jako nepodstatné.
V červnu prohlásilo NATO, že bombardování Kaddáfího rezidence je legitimní,
protože se tam nacházelo velení , které provádělo vojenské operace proti
civilistům. Podobně bombardovalo NATO budovy státní televize. Důvodm
prý bylo, aby Kaddáfí nemohl rozšiřovat své vražedné projevy, které by
zastrašovaly obyvatelstvo. Při útoku zemřelo 6 novinářů a televizních
pracovníků.

Ramadán nevadí, vraždit se bude dál
V srpnu začal svatý měsíc Ramadán (1.8-29.8). Je to muslimský svátek,
během kterého je zakázáno smilnit, konat cokoliv nečistého a celý měsíc
je věnován modlitbám a Bohu. Muslimové musí držet půst a jsou nabádáni
k tomu, aby se chovali klidně, střídmě a vyrovnaně. Podle jejich víry je
zakázáno vést jakékoliv boje. Libyjští povstalci s tím ale problém zjevně
nemají. Žádost o ukončení útoků během tohoto svátku odmítli.

Důvod je hlavně ten, že rezoluce 1973 má omezenou platnost 90 dní +
30 dnů prodloužení. Ani ne za 3 týdny se měla ukonči její platnost. Proto
bylo důležité pokračovat v boji svátek nesvátek. Povstalečtí vojáci vnikli
při ofenzívě do Tripolisu. Zajali údajně jednoho z Kaddáfího synů, další
údajně padl. (informace jsou jednostranné a zatím neověřené). Redaktoři
BBC pak nad ránem zahlédli syna Sajfa Islám Kaddáfigo v rezidenční čtvrti
čímž se zvěsti o jeho zajetí vyvrátily. Podobně tomu bylo i s odhadem kolik
procent města ta, která strana kontroluje. Dopoledne to bylo 80% odpoledne
na CNN 95% na Russian Today pak jen 60%.

Není úniku, Tripolis bude utopen v krvi
Plukovníkovi Kaddáfímu nezbývá mnoho možností. Může se vzdát, může
uprchnout ze země, ale kdo by mu poskytl azyl. Může také přenést bojové
operace do městské zástavby v Tripolisu. To se jeví jako nejpravděpodobnější
strategie. Využití členitého terénu a znalosti města se dá v přestřelkách
zužitkovat. Kaddáfí tak může prodlužovat boje o několik dnů až týdnů. Jeho
cílem může být fyzická eliminace povstaleckých gard jejich rozvrácení a
roztříštění. Může doufat i ve vypršení platnosti rezoluce 1973.

Nutno dodat, že Tripolis je pouštní město. Bylo vždy soustavně ohroženo
suchem. Proto je od roku 1996 zásobováno jedním z největších umělých
vodovodů světa tzv Great Man-Made River.

NATO se při bombardování již 22 července soustředilo i na provozní
technické zařízení tohoto vodovodu a další infrastrukturu. V důsledku
výpadku proudu a poškození vodovodu byly zastaveny dodávky vody do
hlavního města. Hlavní silnice do města jsou navíc v rukou rebelů a tím
pádem je zásobování města znemožněno.

Celá vojenská operace skončí s největší pravděpodobností ohromnými
lidskými ztrátami a totální devastací města Tripolis. Šance na to, že by
se Muammar Kaddáfí dokázal ubránit jsou minimální. A i kdyby Kaddáfí
vydržel do ukončení platnosti rezoluce 1973. Bude jeho země v troskách
a mnoho obyvatel zemře v důsledku bojů v ulicích a nedostatečného
zásobování.

Humanitární katastrofa je téměř neodvratitelná. A přitom na začátku bylo
hlavní zdůvodněním rezoluce OSN 1973 záměr ochránit civilní obyvatelstvo.

Krev, zkáza a vraždění ve jménu demokracie a humanismu
Redaktor německého deníku Die Zeit shrnul celou libyjskou intervenci do
těchto 4 otázek:

- Jaké mohou existovat důvody a hranice k vyhlášení legitimní války k
zajištění humanitární pomoci?

- Existovaly před vypuknutím bojů nějaké důvody ze strany Libyjské opozice
k rozpoutání občanské války v zemi?

- Čím je podmíněno právo ostatních zemí se v tomto konfliktu silově angažovat?

- Mění se touto válkou všeobecný zákaz násilných intervencí a jaké má tato
válka důsledky pro nové uspořádání světa?

23.08.2011, Zdroj

Líbya aktuálne, určite pozrite:
+ najlepšie správy z Líbye v češtine: czechnewstv.cz
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama