Astrolog Antonín Baudyš: 11. září 2001 a lidská přirozenost

13. září 2011 v 12:07 | WarFare |  Úvahy a komentáre
Videá, články a ďalšie materiály z akcie 9/11 na nwoo.org

Vážené dámy, vážení pánové, pravděpodobně očekáváte, že při příležitosti
desátého výročí tragických událostí v New Yorku budu říkat to či ono.
To co ode mne očekáváte, kvůli tomu mne poslouchat nemusíte, protože to
už sami dávno víte. Chápání každého z nás se ale potřebuje posouvat ještě
dál. Vnitřní svět každého z nás potřebuje růst. Proto si ukažme, že se naše
poznání a náš vnitřní růst za deset let někam posunuly.


O lidské přirozenosti toho víme zoufale málo. A přitom od toho, jaká lidská
přirozenost je nebo není, se odvíjí všechno další uvažování o tom kdo jsme,
proč tu jsme a co můžeme na světě dělat.

Představa zaběhnutá už od pravěku je, že se rodíme a umíráme. Mezitím
si opatřujeme jídlo a obydlí a rozmnožujeme se. Kvůli přežití jednotlivce
a kvůli přežití rodu. Ono to tak je, ale není to celá pravda o nás. A není to
ani ta nejdůležitější pravda o nás.

Školský i společenský systém je nastaven primárně na výkonnost a
produktivitu. Jako děti jsme vedené k tomu, abychom se naučili, číst, psát
a počítat. Byli zticha, na nic se neptali a stále pracovali. Co jiného pak
člověk může dělat, než nakupovat a dívat se na televizi?

11. září společnost spojilo: zahnalo nás do kouta.
Radil to již Goebbels: chcete-li sjednotit obyvatele, vytvořte jim nepřítele.
Budou se bát, budou zmatení, budou hledat autoritu a silného ochránce.

Budou ještě více pracovat a ještě více držet hubu. Sezobou cokoliv jim
nasypete. S 11. zářím se to jeho tvůrcům do velké míry podařilo. Po deseti
letech však zastrašovací efekt vyprchal.

11. září byla událost, která nás toho mnoho naučila. Uvědomili jsme si, že
náš svět je na tom mnohem hůře, než jsme si mysleli. U tohoto konstatování
však nemůžeme zůstat. Nemůžeme se zastavit v našem vnitřním růstu.

V lidské přirozenosti leží tendence nahlížet na svět kolem sebe v dualitě.
Tady jsem já, tady jsi ty. Střídá se den, střídá se noc. Noc a den jsou však
pouze jeden celek. Já a Ty jsme také jen jeden celek. Dvě strany konfliktu
tvoří společně jednu neělitelou situaci. Dobro a zlo jsou jediné dějství viděné
ze dvou stran.

Jako světlá a tmavá strana Měsíce. Dobro se vymezuje a definuje skrze zlo.
Zlo svoji identitu tvoří prostřednictvím dobra. To však není celá pravda.
Protože existuje pouze světlo a to se nemusí definovat prostřednictvím tmy.

V lidském těle všechny orgány tvoří jeden celek. Plíce se nemohou separovat
od krve a říct jim: už s tebou nebudeme spolupracovat. Nemáme s tebou nic
společného. Nebo dokonce: musíme vás zničit, hanebné plíce, protože neplníte
svoji roli. Organismus by zahynul.

Podobně jsme my zde, stejně jako tvůrci 11. září a všech další pohrom spojeni
ve vzájemné dualitě.

Londýn, Madrid, Bali, Moskva, Berlín.
Afghanistán, Irák, Lybie.
Fukušima, Haiti, Mexický záliv.

Necháme se nadále fascinovat tmou? Budeme se přitom nadále snažit se od
ní separovat a říkat si: my nejsme tma? Nevím jak vám, ale mně osobně se
to příliš neosvědčilo.

Představte si třídu ve škole. Jsou v ní různé děti. Hodné i zlobivé. Zlobivé
děti stojí v koutě a terorizují ty hodné. Hodně děti si řeknou: podívejte se
na ty zlé děti, oni to jsou kdo nám ubližují. Nezmění se tím ale vůbec nic.
Zlobivé děti dostanou pozornost, získají sílu a autoritu. Možná na zlobivé
děti udělá tytyty paní učitelka. Hodné děti mají jedinou možnost. Něco
společného vytvořit. Rozsvítit mezi sebou světlo. Vytvořit to, co zlobivé
děti nemají.

Ohledně otázky, zda se to dá vám odpovím svojí zkušeností z malých
měst: Ano, když tvoříte cokoliv co je silné, pravdivé a co nevychází z
vaší touhy po penězích a moci, lidé se přidávají. Nezabývejte se tím,
čemu druzí věří. Nezabývejte se ani tím, čemu špatnému věříte vy.
Zkoumejte svoji mysl. Sledujte co se v ní vlastně děje. Všímejte si svých
potlačených pocitů. Pochopte svůj smutek. Překonejte ho. Všímejte si
svých tělesných neduhů. Uzdravte se z nich. Dávejte čas, sílu a moudrost
vašim dětem. Pokud budou chytřejší než my, mohou náš svět změnit.
Choďte vzpřímeně a dýchejte zhluboka.

Nikdo z vás tady nepotřebuje hrát jejich hru. Každý z vás tady potřebuje
zvítězit nad vlastním smutkem, destruktivinou a nad vlastními nemocemi.
Tvůrci 11. září zničí sami sebe i bez vaší pomoci. My mezitím potřebujeme,
abychom byli zdraví a skvělé mysli.

Jedenáctých září pak může kolem nás probíhat kolik chce. A nás to
neodvrátí od našeho záměru žít ve světě, který je v pořádku.

Tak zase za rok. Mnohé bude už asi jinak. Zdroj

Čítajte tiež:
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bo Bo | 13. září 2011 v 20:57 | Reagovat

Dík za informácie.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama