Humanitární mise pro kosovské Srby?

19. prosince 2011 v 9:12 | WarFare |  Úvahy a komentáre
Že by se odehrávala v Kosovu humanitární tragédie, to se právě nedá
říct. Ale mohlo by k ní dojít, protože přežívají staré problémy, jako
třeba rozbité nemocnice, časté výpady elektrické sítě v předvečer
třeskutých mrazů, nehledě na nevraživost vůči křesťanům fanatiků,
kterým Amerika pomohla k moci.


Mise pouze pro Srby a nikoliv pro Albánce, může být humanitární? Ano
i ne. Problém je v tom, že Albáncům platíme z našich daní evropských
poplatníků téměř vše, co potřebuje k životu nový stát, mimo jiné policii
EULEX, zatímco Srbové nedostávají nic. Jsou diskriminováni, jejich
školy jsou vykrádány, kláštery vypalovány.

Jsem členem malého francouzského spolku s názvem Solidarité Kosovo.
Byl založen roku 2004 s úmyslem vozit o Vánocích dárky srbským dětem
v Kosovu, kterým jejich rodiče většinou nic koupit nemohou. Žijí totiž
osamoceni v jim nepřátelské zemi, nemohou hledat práci, nesmí
prodávat své produkty na trhu ani vyvážet ze země, prostě přežívají
jen s tím, co vypěstují pro sebe.

S výjimkou severního Kosova, které je srbské, vyhnali muslimové ze
země už prakticky všechny křesťany. Ti, kteří zatvrzele zůstávají,
protože nemají kam jít, mohou vyjít z ghetta jedině když jim slíbí
doprovod mírotvorci z KFOR - tedy i k lékaři nebo na nákup do města.

Každý rok před Vánocemi vyráží z Paříže na zasněžené cesty víc jak
desítka dobrovolníků s několika kamiony a nákladem hraček a školních
potřeb, které jsme dostali zdarma nebo levně koupili. Je to únavná
a leckdy i nebezpečná cesta.

Konvoj pro Srby není na žádných hranicích vítán. I mezi srbskými
vesničkami může být zastaven a vykraden islámskou milicí, může
jej zasáhnout i kulka nebo bomba nějakého fanatika, ale když ti
mládenci a dívky v pořádku dojedou do cíle, zářící dětské oči jsou
jim odměnou.

Letos albánsko-muslimská vláda vymyslela další překážku, aby
Srbům komplikovala život: zavedla hraniční kontroly na administrativní
hranici mezi Kosovem a Srbskem, aby mohla, kdykoliv se jí zachce,
přerušit na pár dní dodávky ze Srbska.

Nepřipomíná vám to náhodou přechody mezi Izraelem a okupovanou
Cisjordánií? Hodiny čekání, když se vracíte z práce, ponižující kontroly,
případné zastřelení, když se škaredě koukáte, to vše vám říká:
Emigrujte jinam, tam vás buzerovat nebudou!

Situace se zostřila v září 2011, kdy vláda poslala albánské celníky na
přechody do lokalit Jariňje a Brňak, ležících v území, kde žijí výlučně
Srbové. Srbská vláda v Bělehradu samostatnost Kosova neuznává, ale
kosovským Srbům pomoci nemůže: naletěla na sliby, že Srbsko jednou
vstoupí do EU. Tak místní občané zablokovali celníkům cestu a postavili
barikády.

Vojáci KFOR se několikrát pokusili odstranit tyto barikády, proti
manifestantům použili slzný plyn, vodní děla, včetně střelby na ostro.
Dne 28. listopadu u vesnice Zupce byla stovka raněných mezi
demonstranty, 25 mezi vojáky. Vedení KFOR pohrozilo, že napříště
použije válečné zbraně.

Následkem toho, měli jsme v Paříži velký problém najmout nákladní
auta - majitel, s nímž obvykle pracujeme, odmítl: "příliš nebezpečné".
I pojištění bylo notně dražší. Přesto jede se. Doufejme, že dojedou.
Kromě hraček a školních potřeb, posíláme i pár tun teplého oblečení
pro děti i dospělé.

Spolek se stejným názvem byl založen nedávno i ve Španělsku, ale
dosud sbírku neorganizoval. Zato připojilo se k nám nedávno i Rusko,
díky tomu, že 20 tisíc kosovských Srbů v beznaději se obrátilo na
prezidenta Medvěděva a podalo žádost o ruskou státní příslušnost.
Ten odpověděl, že jim vyhovět nemůže, ale posílá jim humanitární
pomoc.

První konvoj 25 nákladních aut s nákladem generátorů el. proudu,
pokrývek, jídla, nádobí a zemědělských strojů ve váze 304 tun měl
dorazit na místo 15. prosince. Jenže na hranicích Kosova v Jariňje
jej zablokovala EULEX, která nutila Rusy přijmout doprovod
albánských celníků, které Rusko neuznává.

Než došlo k dohodě s Ruskem v Bruselu (co jim asi museli Rusové
výměnou dát? odsouzení syrského režimu?), pět dní Srbové nosili
šoférům jídlo a pití, i prase na místě upekli. Nakonec odstranili
barikády a kolona aut se hnula. Druhý konvoj 12 aut o 166 tunách
vede do města Niš.

Konflikt v Kosovu se vleče už od 80. let minulého století. Do té doby
albánské obyvatelstvo se natolik rozmnožilo, že získalo v Kosovu většinu
a začalo vyžadovat nezávislost na Jugoslávii. Brzo jejich odpor přerostl
ve skutečnou válku s nemalým množstvím obětí na obou stranách,
přičemž USA se svými satelity (Anglie, EU, Turecko) se postavily
slepě a bezvýhradně na stranu albánských muslimů.

Roku 1999 letectvo NATO vedlo 78 dní usilovného bombardování na
Srbsko (včetně bomb s ochuzeným uranem - sám jsem viděl místo
dopadu, i tráva je dodnes radioaktivní...), načež prezident Miloševič
ustoupil, když mu Rezoluce 1244 zaručila, že Kosovo zůstane součástí
Srbska. Navzdory rezoluci, v únoru 2008 Kosovo vyhlásilo nezávislost
a Amerika jej ihned uznala, ne však Čína, Rusko, Slovensko, Rada
Bezpečnosti, Valné Shromáždění OSN.

Petr Luc, Zdroj
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama