Evropa nad propastí

17. března 2012 v 12:46 | WarFare |  Svetovláda
Dochází ke krachu Řecka, nebo je již zkrachovalé - na tuto
otázku již dávno nelze odpovědět jednoznačně. Tak jako tak se
nikdo zachránit Řeky vážně nechystal a nechystá. Peníze bankéřů
vzrušují úřady Evropské unie mnohem více, než život obyvatel Řecka.
O tom vypovídá i schválení nového programu úvěrování země Bruselem,
130 miliard euro, za neexistence sebemenších náznaků účinnosti
předešlého programu. Vše se dělá jen proto, aby se uspokojily choutky
mezinárodních bank. Je již jasné, že tvrdá fiskální politika zemi
nepomůže, ale bankéři chtějí dostat zpět své investice, nechtějí
čekat, až bude Řecko schopné zaplatit dluhy samo. A může tak
vůbec někdy udělat?!


Mimoto, když už je řeč o krachu, tak když ratingová agentura
Standard & Poor's na konci února snížila dlouhodobý suverénní
rating Řecka o dva stupně - z "CC" na "selektivní krach", evropští
vůdci a finanční kruhy by ho chtěli udělat "uspořádaným", což se
i děje. Protože v opačném případě, jak tvrdí experti Institutu
mezinárodních financí (IIF), to přijde Evropskou unii na jeden
bilion euro.

V rámci pesimistické varianty mohou Irsko a Portugalsko zažádat
o dodatečné financování ve výši 380 miliard euro během pěti let.
Itálie a Španělsko potřebují 350 miliard euro k tomu, aby zastavily
postup dluhové krize. Výdaje související s dodatečnou rekapitalizací
bank představují dalších 160 miliard euro, poznamenává IIF.

Ještě více znepokojuje analytiky ta okolnost, že sociálně-ekonomická
situace se rychle zhoršuje nejen v Řecku, ale i v ostatních zemích
eurozóny, jakož i v EU jako takové. Nedávný summit EU měl údajně
udělat za řešením problémů s dluhy tečku. 25 ze 27 zemí Evropské
unie (výjimku tvořily Británie a Česká republika) podepsalo fiskální
pakt, který stanovuje, že deficit státního rozpočtu nesmí přesáhnout
0,5% GDP země, jejíž státní dluh nepřevyšuje 60% GDP, a 1% u zemí
s větším státním dluhem. Porušovatele této konvence" čekají finanční
sankce ve výši 0,1% GDP. "Nejnižší bod finanční krize v Evropě je již
za námi," bodře sdělil prezident Evropské unie Herman van Rompuy.

"EU přechází od politiky krize k politice růstu," prohlásil předseda
Evropské komise Jose Manuel Barroso. Nicméně žádný ze šéfů EU
není schopen vysvětlit, jak může ekonomika růst za dosti tvrdých
finančních omezení. Ve Španělsku například nazrává "napůl řecká"
situace. Je jasné, že požadovat po Španělech 1% rozpočtový schodek
je stejně tak nereálné, jako vzdát se corridy. Evropská komise chce
od Madridu snížit schodek v r. 2012 na 4,4%. Nicméně premiér Mariano
Rajoy navrhuje limit 5,3-5,5%, protože země potřebuje stimulační
opatření, a ne omezení.

Složitá situace je i v řadě dalších zemí. Ve výsledku se Evropa u
názorů rozdělila. Jedni zdůrazňují nutnost dodržování přijatých
závazků, druzí trvají na dodatečných zdrojích pro obnovu ekonomického
růstu. A neví se, čí názory zvítězí. Problém je v tom, že pakt prosadily
společnými silami Berlín a Paříž, ale koncem dubna až počátkem května
mají proběhnout ve Francii prezidentské volby. Zdá se, že volební
kampaň vede socialista Francois Holland, a ten je odpůrcem paktu
a dalšího snižování výdajů.

Prozatím se faktem evropské reality stala krize. Eurozóna je nyní,
jak 6. března řekl eurokomisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn,
ve stavu "měkké krize". Podle revidovaných údaj Eurostatu poklesl
GDP eurozóny, jakož i celé EU, ve 4. čtvrtletí 2011 o 0,3%, v porovnání
s výsledky za červenec-srpen. Podle údajů vzrostla ekonomika EU
v minulém roce jen o 1,5%, a eurozóny jen o 1,4%. Do krize se dostaly
ekonomiky Belgie, Holandska, České republiky, Itálie, Portugalska,
Slovinska a Řecka. Je to již druhá krize za poslední tři roky, takže
"nejnižší bod" krize Evropy ještě zdaleka ani nenastal.

Negativní tendence budou pokračovat i letos, přičemž negativní
růst bude pokračovat po všech 12 měsíců. Existují i pochmurnější
prognózy. Třeba belgický ministr průmyslu Paul Magnette si myslí,
že Evropská komise provádí nesprávnou ekonomickou politiku, která
může skončit 15letou krizí, protože plánované snižování rozpočtů,
včetně sociálních výdajů, povede nevyhnutelně k dopadu na
ekonomiku. Paul Magnette si myslí, že místo realizace fiskálního
paktu má Evropská unie prostřednictvím ECB a Evropské investiční
banky (EIB) pomoct zemím trpícím dluhovou krizí splatit jejich
"historické dluhy".

A o tom, že krize v Evropě je stále hlubší a GDP klesá, jasně
vypovídá i index podnikatelské aktivity. Pokud v lednu činil 50,4
bodů, tak v únoru poklesl na 49,3 bodů. Je známo, že čísla vyšší
než 50 bodů vypovídají o růstu podnikatelských aktivit, a pod o
opaku.

GDP 17 zemí eurozóny poklesne v prvním čtvrtletí a v r. 2012
jako celku o 0,3%, a ekonomika 27 zemí EU vykáže za rok nulové
změny, sdělil na konci února Wall Street Journal. Přičemž v listopadu
loňského roku byla prognóza jiná: doufali, že v r. 2012 bude činit růst
GDP eurozóny 0,5% a EU 0,6%. Nyní Evropská komise výrazně zhoršila
ekonomické prognózy pro Itálii, Španělsko a Řecko. GDP Itálie
poklesne letos, podle těchto prognóz, o 1,3% (dříve se očekával
růst 0,1%). Španělská ekonomika se letos propadne o 1%, v porovnání
s v říjnu očekávaným růstem 0,7%. Prognóza propadu řeckého GDP
byla revidována z 2,8% na 4,3%. Odhad růstu GDP Francie byl rovněž
snížen, z 0,6 na 0,4%. Německo, podle údajů Evropské komise, si
udrží vedoucí pozici v eurozóně: po dočasném poklesu na počátku
roku má za celý rok 2012 vzrůst německý GDP o 0,6%, díky silné
vnitřní poptávce a stabilitě trhu práce.

Ekonomická krize, která zachvátila Evropu, vypadá velmi vážně,
a její důsledky budou pociťovány v příštích několika desítkách let,
myslí si americký ministr financí Timothy Geithner. Říká, že mimo
ECB musí pomoct Evropské unii i MMF, ale pro to je třeba navýšit
jeho zdroje. Podle výpočtů je na řešení ekonomických problémů
Evropy v tuto chvíli potřeba až 600 miliard dolarů. Dříve se tvrdilo,
že převážnou část těchto prostředků jsou ochotny poskytnout země
BRICS a Japonsko, ale zatím se potenciální sponzoři MMF nijak
nehrnou. Například v zemích uskupení BRICS, ochotných MMF
půjčit, chtějí dosáhnout přerozdělení kvót ve fondu ve svůj
prospěch, tedy připravit USA o nadvládu v těchto největších
mezinárodních finančních institucích.

Je pravda, že Čína nepostupuje podle svých charakteristických
metod. Na začátku března vešlo ve známost, že Čínská investiční
korporace (CIC) dostala od vlády dalších 30 miliard dolarů na
investice v zahraničí, především v těch zemích Evropy, kde krize
nabyla nejakutnějších forem. V podmínkách krize slábnou tradiční
politická omezení u připouštění čínského kapitálu do klíčových
odvětví, a tato společnost toho hodlá využít. Takže Peking nemá
v úmyslu pomoct MMF, ale nakoupit reálná aktiva a získat přístup
k moderním technologiím.

Krize v zemích Evropské unie způsobila nárůst nezaměstnanosti,
která podle údajů za leden činila v eurozóně 10,7%. Současná
míra nezaměstnanosti je historickým maximem. Předešlý rekord
činil 10,3%. Podle odhadů Eurostatu přesáhl počet lidí bez práce
v 17 zemích eurozóny 16,9 milionů. V porovnání s lednem 2011,
kdy činila míra nezaměstnanosti 10%, vzrostl počet nezaměstnaných
v eurozóně o 1,221 milionů lidí.

Míra nezaměstnanosti v 27 členských státech EU vzrostla v lednu
2012 na 10,1% (zhruba 24,3 milionů lidí). O rok dříve činil tento
ukazatel 9,5%. Za rok se počet lidí bez práce v Evropě zvýšil o
1,448 milionů. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci zemí EU je
ve Španělsku - 23,3%. V Řecku činil tento ukazatel v listopadu
(poslední dostupná data) 19,9%, v Irsku a Portugalsku 14,8%. A
jen za poslední rok, jak sdělil Eurostat, vzrostla nezaměstnanost
v 15 zemích Evropské unie.

Vladimír Nesterov, Zdroj
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama