Ekovesnice učí ekolidi stavět a žít bez hypoték

13. dubna 2013 v 15:13 | WarFare |  Ľudia, udalosti
K ekologickým či alternativním stavbám se přiklání stále více lidí. Nejen
těch, kteří chtějí být blíž k přírodě. Mnoho z nich k tomu dotlačí nedostatek
peněz. Domy, které si postavili za pár tisíc mohou být inspirací pro všechny,
kteří žijí pod tlakem úvěrových splátek a se strachem, že pokud by přišli
o práci nebo o zdraví, ztratí i střechu nad hlavou. Navíc, posuďte, ti lidé
si žijí jako v pohádce...


Například Brit Simon Dale (24), o kterém už jste asi slyšeli, nezvládal
splácet hypotéku a tak pro svou rodinu postavil doslova pohádkový dům
z kamene, dřeva a slámy pouze za 3600 eur. Travnatá střecha ve tvaru
hřibu jen nenápadně vyčuhuje ze země, okenice i dveře jsou ze zaoblených
větví. Na první pohled působí jakoby domek obývali maličcí hobbiti z Pána
prstenů, pod zemí se však skrývá desetipojovový dům, ve kterém se může
dospělý člověk pohybovat se vzpřímenou hlavou. Se stavbou, která trvala
jen přes čtyřicet dní, pomáhali Simonovi přátelé a příbuzní.


Podobné domy se stavějí dokonce už i v Česku, proč byste si to nezkusili
třeba právě vy? Dům, v němž trávíme většinu svého času, by měl vyzařovat
pozitivní energii a neměl by nám jakkoliv škodit. Jde o to aby, jste si pobyt
v domě užívali. Představíme vám stručně některé méně používané a zdravé
materiály ve stavebnictví a jejich výhody. Správně zvolený materiál pro stavbu
i vybavení domu má totiž vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale také na naši
duševní pohodu. Hlína a dřevo příjemně voní. Dotýkáme-li se jich, je nám
to příjemné, protože neodebírají tělu teplo a jsou na omak "měkké". Světlo
se jemně odráží na stěnách, kterým není nepravidelnost na škodu. Místnosti
působí útulným dojmem. Zvuk se zbytečně nešíří, ani neodráží. A v neposlední
řadě přírodní prvky mají svou estetickou hodnotu.

Pro někoho je jistě i zajímavé, že cihla z nepálené hlíny potřebuje pro svůj
vznik asi 40x méně energie než klasická pálená cihla, svou pevností a odolností
je srovnatelná s jinými stavebními hmotami. Jíl, z kterého lze vyrábět nepálené
cihly, dělat zdravé omítky, kamna a pece je u nás skoro všude, asi 50cm pod
ornicí. Dříve dokonce bývalo u každé vesnice nějaké jíloviště. Na světě je
dnes něco kolem 6,8miliard lidí a říká se, že kolem 3 miliard lidí bydlí nebo
pracuje ve stavbách vyrobených z nepálené hlíny. Existují po světě stavby
z nepálené hlíny staré stovky let.



Jen stručně o dalších vybraných materiálech, na které poukazuje Petr Skořepa
ze sdružení Ekovesnice.

Ovčí vlna a konopí
Ovčí vlna a konopí jsou málo používané izolační materiály. Lze je koupit jako
průmyslově vyrobené izolační rohože, ošetřené proti škůdcům, podobně jako
z minerální vaty. Ovčí vlna je takový zázrak přírody, který tepelně izoluje, ikdyž
je mokrý. Ale také můžete použít pro izolaci surovou nepranou ovčí vlnu přímo
od ovcí. Tuto je dobré napustit proti škůdcům ekologickým postřikem na bázi
octaboritanu a umístit do uzavřené konstrukce, protože lanolín zapáchá. Tuto
izolaci můžete získat zadarmo, což ušetří nemalé prostředky na stavbě.

Sláma
Dalším zajímavým izolačním materiálem je sláma, která se i přes zjevné
výhody stále používá velmi málo: Většinou jde o odpad ze zemědělské výroby,
tedy díky minimální spotřebě energie na výrobu a provoz nezatěžujeme
nadměrně životní prostředí. Tepelná vodivost slámy při 20,6 st. Celsia,
vlhkosti 14% a objemové hmotnosti 70kg/kubík, je kolmo na stébla 0,052
W/m.K a podél stébel 0,063 W/m.K. Tedy můžeme říci, že stěna silná
40 cm se rovná přibližně 15-20 cm polystyrénu.

Pokud zabráníme pronikání vody do konstrukce, tak má sláma dostatečnou
životnost. Rakouské atesty stanovili požární odolnost 90minut, tím je tento
materiál použitelný i pro veřejné budovy. Omítnutá stěna hlínou zamezuje
přístupu vzduchu, a tak vzniká nehořlavá a samozhášlivá hmota. Vymlácená
nenabízí žádnou potravu pro myši a je-li dostatečně slisovaná, tak se
chodbičky sami uzavírají. Myši jsou také líné a nechtějí si budovat domov
stále dokola, tedy půjdou bydlet raději k sousedovi do polystyrénu.

Jednoduchá přestavba a ekologicky výhodná likvidace. Generace, které
přijdou po nás, budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ,
nezatěžujme je problémy co dělat s "odpadem" po naší neuvážené výstavbě.


Výhody slaměných domů:
- velmi nízká cena
- nízká energetická náročnost
- dostatečná životnost
- možnost postavit zdravý BIO dům, který dýchá
- dobré izolační a protipožární vlastnosti
- využití lokálních zdrojů, přínos pro místní ekonomiku
- vhodnost pro stavbu svépomocí

Nevýhody a co nám brání v použití:
- voda je nebezpečí - tedy nevhodné do záplavových oblastí
- nedostatek tuzemských zkušeností
- bráníme se odlišnému a jsme líní sami hledat informace
- nelze koupit slámu ve stavebninách
- přesvědčení, že co je levné nebo zdarma nemůže být dobré
- pracnost - pokud chceme, aby nám stavbu postavila firma na klíč,
tak právě kvůli větší pracnosti stavba vyjde cenově podobně jako
dřevostavba nebo dokonce o pár procent více.


Občanské sdružení Ekovesnice o.s. učí na seminářích nebo přímo na stavbách
mimo jiné dřevěnou nosnou konstrukci - kostru podobně jako u dřevostavby
a difúzně otevřenou skladbu stěny hlína-sláma-hlína. Tedy poté můžeme říci,
že se jedná o dům, který dýchá. Na takovouto stavbu vám přijedou rádi
pomáhat kamarádi a známí a tím se najednou z nezábavné stavby stává
setkávací zábavní centrum. Nudná stavba se tak může lehce změnit na
přátelské setkávání, kde jedni radí, vypráví vtipy, hrají si s dětmi, jiní
připravují občerstvení a hlavně většina velkých si hraje se dřevem, slámou
a hlavně hlínou. Stavební materiál se dá nakopat při vlastní stavbě, odpadá
tak zátěž s dopravou a navíc nám může vzniknout tímto budoucí jezírko.
Již naši předci vyráběli své domy z nepálené hlíny (vepřovice, kotovice)
a dodnes takto staví svá obydlí lidé na celém světě. U spousty domů
nepoznáte, že jsou postaveny z hlíny, dokonce někteří zedníci, kteří
navštívili nějakou naší stavbu, kroutí hlavou a nevěří, že v omítkách
není žádný cement ani vápno.


Práce s hlínou přímo vybízí ke kreativnímu, výtvarnému, uměleckému
zpracování pro její neomezené tvarové možnosti a barvy. Je to téměř jako
práce s plastelínou ve větším. Vzhledem k tomu, že je zdravá i pro pokožku,
můžeme přímo rukama tvořit různé dekorace jako hliněné poličky, lampy,
výklenky, lavice, ornamenty a pece. Nápaditosti se meze nekladou, stačí
občas jako armaturu použít pletivo, rákos, proutí, dřevo, jutu. Pro hliněné
omítky jsou charakteristické zakulacené a oblé tvary, které jsou velmi
příjemné a také funkční. Většinou je hlína v ostrém pravoúhlém rohu
náchylná na odlomení. Na seminářích se lidé učí jak namíchat omítkové
směsi s velkou odolností, ale pro interiérové použití je většinou tak pevná
omítka nežádoucí a to z důvodu usnadnění možné přestavby v budoucnu.
Dnes se tyto již zapomenuté techniky znovu objevují. Při pokusech různých
poměrů míchání omítkových směsí jsme byli v jednom případě velmi překvapeni,
když při potřebě vysekat kus stěny jsme najednou narazili na omítku, od které
odletovaly při jiskření jen centimetrové kousky, podobně jako u betonu.
A to v sobě měla jen složky z místa stavby, tedy žádný cement. S úsměvem
říká Petr Skořepa.

Rozhodneme-li se pro výstavbu "zdravého" domu, pak jeho konstrukci může
tvořit kámen, dřevo, pálená a nepálená cihla, vápenec, hlína, jíl, písek, ale
i sláma, len nebo dokonce vlákna konopí. Vhodnost jednotlivých druhů materiálů
a technologií pak záleží na využití. Sdružení Ekovesnice o.s. se snaží vzděláváním
veřejnosti, řemeslníků, stavitelů a architektů pomoci k šíření informací o
enviromentálně vyspělém stavitelství.


Ekologické a úsporné bydlení, využití tradičních materiálů a zdravé životní
prostředí jsou prostě témata, která v současné době začínají nacházet svůj
význam v široké veřejnosti, proto je i poptávka po seminářích zaměřených na
sdílení praktických zkušeností stavitelů vysoká. Občanské sdružení Ekovesnice,
které reprezentuje stavitel Petr Skořepa, se rozhodlo uspořádat první akci
svého druhu.

Putovní ekofestival s názvem Oázy života, který postupně projede Jihlavu,
Brno a Liberec, má za cíl přírodní stavitelství představit nejen skrze přednášky,
ale hlavně díky ukázkovému minidomku z přírodních materiálů, na kterém bude
prezentovat nejen materiály samotné, ale hlavně prověřené české firmy, které
na stavbu dodaly svůj materiál.

Představí se tak například firmy Hofatex (dodavatel izolace), Mabeko
(dřevěný šindel), Optigreen (zelená střecha) a další. Zajímavostí bude také
zveřejnění návrhů uzavřených okruhů vody a energie, které představí
jednoduché principy soběstačného bydlení. K prohlédnutí bude mini domek
s ukázkou přírodních materiálů, fyzikálních principů větrání a vytápění a tipy
na jednoduchá řešení úsporného hospodaření: energetického (ohřev vody
a vzduchu skleníkem a sluncem), vodního (využití a čištění dešťové vody,
aquaponia), odpadového (třídění, kompostování, malá bioplynka).

Program festivalu doplní také prezentace permakulturního zahradničení,
zdravého stravování a další.

Jihlava - 22. dubna: na náměstí na den ZEMĚ
Brno - 23. - 24. dubna: Náměstí Svobody v centru Brna

Podrobné informace o festivalu, účastnících a programu v jednotlivých
městech naleznete na nových stránkách www.oazyzivota.cz.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 boris boris | E-mail | 24. dubna 2013 v 22:50 | Reagovat

dá sa niekde nájsť na nete plán toho nádherného domčeku , ktorý je ako prvý ?
dá niekto link ?
Boris Levice

2 Ddrno Ddrno | 29. července 2016 v 11:22 | Reagovat

Ekologické bydlení v souladu s přírodou:

http://www.flatstore.cz/clanky/developerske-noviny/inspirace/preneste-prirodu-do-sveho-bytu-a-bydlete-ekologicky/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama