Současné vztahy mezi USA, EU, NATO a Ruskem

1. dubna 2014 v 19:59 | Warfare |  Svetovláda
Současné vztahy mezi USA, EU, NATO, pučistickou vládou Ukrajiny na jedné
straně a Ruskem na druhé jsou výsledkem dlouhodobě připravovaného a
usměrňovaného vývoje, jak svědčí Brzezinski ve své knize Velká šachovnice.


Obnovme si v paměti:

I. "Po zániku Sovětského svazu v r. 1991 se USA staly jedinečnou skutečnou
globální velmocí. Snahou části americké mocenské elity je udržet hegemonii
nad světem alespoň po dobu jedné generace. Aby toto úsilí se naplňovalo
v uvedeném čase, musí si Američané udržet výsadní postavení v Euroasii,
v níž přední experti na geopolitiku spatřují klíč k vládě nad celým světem.
[...]

Západní, střední a jižní Evropa je již v současnosti celkem spolehlivým
americkým geopolitickým předmostím na euroasijském kontinentě. Vztah
USA k této části Evropy charakterizuje Z. Brzezinski jednoznačným způsobem:

Je krutá pravda, že západní Evropa, a čím dál tím víc i Evropa střední,
zůstávají převážně americkým protektorátem, kde spojenci připomínají
vazaly a poddané z dávných dob

Tento stav není dobrý ani pro Spojené státy, ani pro evropské národy.
(Velká šachovnice, New York 1997, str. 65) Dále zmíněný autor dodává,
že jde o vlídný protektorát. Ve Východní Asii se USA opírají o Japonsko
a Jižní Koreu. Kvalitu i těchto spojeneckých vztahů lze zřejmě vymezit
obdobně. Porovnáme-li tyto expanzivní odrazové můstky s nekonečnými
prostory velké šachovnice, na níž se hraje o světovládu, jsou zatím stále
jen skrovné. Ani veškerý velmocenský vliv Ameriky nemůže spolehlivě
zajistit, aby v budoucnosti se nestaly dalšími geopolitickými velmocemi
Rusko a Čína.

II. Ruská federace je již od doby svého vzniku objektem soustředěného
amerického zájmu. "Záměrně přátelský postoj Západu, zejména Spojených
států, k nové ruské vládnoucí elitě povzbudil prozápadně orientované ruské
představitele při určování zahraniční politiky jejich země. U celého vedení
posílil proamerické cítění a zároveň si získal jeho jednotlivé členy. Novým
vůdcům lichotilo, že se s tvůrci politiky jediné světové supervelmoci oslovují
křestními jmény a začali si bez okolků namlouvat, že také oni stojí v čele
mocnosti podobné síly. Když Američané začali pro vztah Moskvy a Washing-
tonu razit heslo vyspělé strategické partnerství´, jako by jím posvětili nové
demokratické americko-ruské kondominium, které nahradilo dřívější
soutěžení.

Toto kondominium mělo mít celosvětový dosah. Jelikož typickým rysem
nového ruského vedení byla neúnavná snaha prosadit se, kondominium
nemělo znamenat pouze fakt, že ostatní svět uzná Rusko za rovnoprávné
s Amerikou, ale i to, že žádný problém světového rozsahu se nebude proje-
dnávat či řešit bez ruské účasti nebo svolení. Přestože koncepce vyspělého
strategického partnerství´vypadala lichotivě, byla zároveň zavádějící..
Spojené státy neměly v úmyslu dělit se s Ruskem o vládu nad světem,
a ani nemohly, i kdyby o to stály. Nové Rusko bylo příliš slabé, vyspělé
strategické partnerství´začalo vyznívat hluše, stále větší počet Rusů
dospíval k pevnému přesvědčení, že Amerika si celou věc vymyslela
jen proto, aby Rusko podvedla."

Jaké mají USA představy o budoucím Rusku? Z. Brzezinski otevřeně říká,
že Rusko by mělo být stabilizované, ale nikoliv příliš silné. Dále říká: "…de-
centralizovaný politický systém založený na tržním hospodářství by zřejmě
uvolnil tvůrčí potenciál obyvatel Ruska. Takto decentralizované Rusko by
nemělo mít sklon podléhat imperiální mobilizaci. Volný svazek složený
z evropského Ruska, sibiřské republiky a republiky Dálného východu by
snáze mohl udržovat hospodářské vztahy s Evropou, s nově vzniklými státy
ve Střední Asii i s Orientem." Prozápadní ekonomická a politická dominance
v Rusku z tohoto i dalších důvodů zeslábla. Dočasně nebo trvaleji"?

I situace na Ukrajině pečlivě dlouhodobě připravovaná je základnou
i nástrojem k tomu, aby Rusko nemohlo nejen vyrůst v další globální
mocnost, ale aby se stalo mocností druhého řádu.

Západ nyní potlačuje Rusko i za pomoci neofašistické pučistické vlády
na Ukrajině. Rusko se však nechce nechat šlapat.

Bude-li Západ ve svém úsilí pokračovat, širší konflikt je téměř jistý.

Ruská letadla nepřelétávají nad územím Ameriky, ale naopak. Americké
vojenské jednotky, i když zatím v omezené míře, jsou na území Ukrajiny,
nikoliv ruské na Kubě nebo v Mexiku. A to jsou fakta, která se nedají
nijak překroutit, která však srozumitelně vypovídají o vzniklé situaci.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama